Město Lamphun, 1. část

Jen asi 30 minut jízdy od Chiang Mai leží thajské město Lamphun, které je umístěné mezi mnohem známějšími městy Lampang a Chiang Mai, a zná ho jen málo zasvěcenců. Je to ale bezesporu přátelsky působící provinční hlavní město s velmi zajímavou historií. Kdo tohle město osobně navštíví, bude překvapen, jak uvolněná a příjemná může být takováto cesta po stopách historie.

Nevelká rozloha starého města láká k procházce o to více, že se dá v podstatě všude dostat pěšky. Pokud byste se raději rozhodli pro okružní prohlídku města, dá se za přibližně 200 thajských bahtů využít zdejší "City – Sightseeing Bus", vyhlídkový autobus, a s ním posléze zajet k celkem devíti místním pamětihodnostem.

Vzhledem k tomu, že za onu již zmíněnou sumu si zakoupíte jakousi celodenní jízdenku, nejste pak nijak pevně vázáni na odjezd vašeho autobusu, a protože po stejné trase jezdí takovýchto autobusů několik, nemusíte nijak spěchat. Na cestu zpět se tak můžete vydat až si vše dokonale prohlédnete.

Historie

Lamphun je jedním z nejstarších měst na severu Thajska, jeho původní název zněl "Lamphun Nakorn Haripunchai". Město bylo založeno již v roce 661 a po mnoho let bylo hlavním městem monského království Haripunchai. Monové byli jedněmi z nejstarších známých obyvatel severního Thajska a Haripunchai bylo jedním z jejich království.

Království kolem města bylo založeno monským vládcem z oblasti Lopburi, který se jmenoval Lavo. Ten poslal svou dceru Chamadevi do Lamphunu a ta se pak stala první královnou Haripunchai. V té době byla největší oblast dnešního centrálního Thajska v rukou několika monských králů, jejichž království se spojovala do říše Dvaravati.

Teprve ve 13. století si město podmanil král Mengrei a bylo začleněno do říše Lanna.

Legenda o královně Chamadevi

Ve zpěvu Kon je popsána legenda o královně Chamadevi, jak ji jeden poustevník našel ukrytou v lotosovém květu. Poustevník ji vzbudil, postaral se o její výchovu a posléze ji poslal za dalším vzděláním do Lopburi. Během svého pobytu na dvoře království Lavo dívka otěhotněla a rozhodla se přestěhovat se zpět do Haripunchei, kde se se svolením krále Lavo stala první královnou království Haripunchai.

Krátce po svém příjezdu porodila dvojčata, kterým zabezpečila nástupnictví. To bylo velmi výhodné, protože Monové na severu k ní nebyli nikterak přátelští. Zejména vládce Mon-Lawa, král Luang Viranga, jehož království se nalézalo v blízkosti Doi Suthep, se cítil odstrčený, protože královna odmítla jeho nabídku k sňatku a ještě ho po dlouhou dobu nechala čekat na zamítavou odpověď.

Vznikla napjatá vojenská situace a královna nakonec přistoupila na návrh krále Virangy: Jestliže se mu podaří hodit oštěp z Doi Suthep až do královnina města obklopeného hradbami, vezme si ho za muže. To byl velký problém, poněvadž horský vrcholek Doi Suthep byl více jak 20 km od Hariphunchei. Král Luang Viranga ale hodil oštěp teprve krátce před hradbami královnina města.

Ze strachu, že by král mohl uspět, mu Chamadevi poslala klobouk vyrobený ze spodničky s krví. Viranga byl potěšen tímto darem, považoval to za ocenění své snahy a klobouk si nasadil.